za ňákej čas (to někdo vyhodí)

(slova Novotný/Jonáš Novotný, hudba Novotný/Jonáš Novotný/Votava)

1
Co všechno za život se nasbírá
většinou je to samá konina
věci co k ničemu se nehodí
za ňákej čas to někdo vyhodí

Půda je plná kufrů bez klíčů
dopisů Určitě ti napíšu
při stěhování se to poplete
za ňákej čas to někdo vymete

2
Ve sklepě hnijou cizí deníky
a s nimi vzpomínky na seníky
z útržků se už nic nevyvodí
za ňákej čas to někdo vyhodí

Komora nacpaná je k prasknutí
fotkami co říkají Zahnu ti
tak už to prostě chodí na světě
za ňákej čas to někdo vymete

R
Za ňákej čas
nezbude z nás
nezbude z nás
míň ani víc

za ňákej čas
bude po nás
potopa a
kde nic tu nic

3
Na stěně usušené květiny
od koho neví člověk jediný
jsou plné prachu dávno nevoní
za ňákej čas to někdo vyhodí

Neznámé šaty visí ve skříni
v kapsičce psaníčko Už věříš mi?
bylo to poprvé či repete
za ňákej čas to někdo vymete

R
Za ňákej čas
nezbude z nás
nezbude z nás
míň ani víc

za ňákej čas
bude po nás
potopa a
kde nic tu nic

4
Špinavé lahve trčí pod schody
dary za svatby nebo rozvody
až někdo etiketu umyje
za ňákej čas to stejně vylije

C
Za ňákej čas to někdo vyhodí
věci co k ničemu se nehodí
za ňákej čas to někdo vymete
tak už to prostě chodí na světě

za ňákej čas to někdo vyhodí
o něčem se už nikdo nedoví
bylo to poprvé či repete
za ňákej čas to někdo vymete

za ňákej čas...

  • součástí

    • Možná, že tahle písnička nikdy nebude mít žádný globální význam, rozhodně je to ale klenot rodiny Jediných Novotných a také velký (byť nejspíš bezvýznamný) zářez do tvorby PJN – jde o jeho vůbec první písničku, kde je i autorem hudby. (Další ji občas následují - jako Teď a tady, jsou to ale většinou písně ze snu, kdežto tahle je opravdu stvořená. Ale mimochodem právě síla téhle snové písničky přinutila Petra vrátit se ke svému "debutu" a dopracovat ho.)
    • S tou hudbou mu ovšem pomohl zásadně jeho dvouletý syn Jonáš, který se pod nezpochybnitelným vlivem Filtru jal skládati písně. Inspirací mu byl všední život. Třeba rohožka plná gumových čudlíků, které hrozně rád oďoubával, čímž rozčiloval babičku Novotnou. Ta ho věčně sekýrovala, ať je uklidí, což on ignoroval. I křičela ve finále: "Tak co s nimi bude?!" A Jonáš, zcela v poklidu: "Za ňákej čas to někdo vyhodí..." Zalíbilo se mu to, hlášku si zhudebnil a měsíce zpíval.
    • Petr na tuhle prahistórii zapomněl a po pár měsících jej již jen dchnula silná melodie - v písničce zůstala, i klíčový text. Akorát jej Petr v čase emocionálně posunul od povrchních rohožek k hlubším lidským citům...
    • Hotovo měl na konci roku 2013, text napsal v hluboké noci o Vánocích v Babicích nad Svitavou. Mezi jednotlivými slokami si psal s vele mizerně nenaladěným Ingusem, který jistě náladu téhle písně ovlivnil a Petr mu píseň tak nějak nevyřčeně a mezi řádky věnoval (na premiéře pak ale i osobně a veřejně).
    • Pro Petra šlo nicméně o velice intimní věc - s textem by nijak nenadělal, ale do rodinné hudby se zamiloval, leč nezkušen, a tak se zkrátka bál dát ji z ruky. Bál se dva roky, až v červenci 2015 se překonal, text bez jediné změny přepsal a nahrál "vokální demáč", který dal Filipovi, aby provedl "klidně ukrutnou, ale pokud možno citlivou revizi".
    • Takové zadání je pro člověka typu FV ukrutně svazující, a tak došlo k jediné opatrné přehrávce v říjnu 2015, jež nebyla moc k čemu, Filip spíše píseň v něčem ochudil (a může si za to Petr sám!). Petr pod vlivem Filipovy hry zkusil posunout slabý refrén, ale nedotáhli jsme ho.
    • Petr nicméně dotíral jak moucha, takže byť Filip dělal, že je mu otravný hmyz fuk, píseň tak nějak nad námi visela. V únoru 2016 nám nepřišel bubeník na zkoušku a my z nečekaného prostoru dotáhli hned tři písničky: Zázrak, Hráče a skoro z legrace i tuhle odkládačku. A jak to tak bývá, když se netlačí na pilu, všechno jde snáz. Společně jsme vymysleli lepší refrén (aby se lépe zppíval, došlo k jediné pidizměně v textu, která ale ani nestojí za řeč), nahodili a vlastně hned dotáhli aranže a spokojeně nahráli demo. Píseň ožila, tak nějak jsme ji ohoblovali (na aranže dalších nástrojů se ještě čeká) a v červnu 2016 dojemně a se sukcesem uvedli.
    • Snad ještě douška pro kroniku rodiny Novotných: tahle klíčová zkouška byla pro Petra ohromně dojemná. Písnička dlela tři roky v šuplíku. A ledva ji dokončili, přifrčel do zkušebny teď už pětiletý Jonáš a něco si tam kutal, zatímco my hráli. Jonáš na správném místě zbystřel, bylo vidět, jak chvíli tápá, a pak se rozjasnil a začal ze zasuté paměti dolovat vzpomínky - a bez napomáhání od tátů strejdů vytáhl i ty čudlíky z rohožky. Psychologové by jistě řekli, že je to význammný okamžik - pětiletí si většinou nepamatují, co dělali ve dvou letech.
    • A ještě pro ty, kdo milují statistiku: Píseň má v interní databázi Filtru pořadové číslo 100.

© filtruj.cz